Galileo, 9. 3. 2019 - 14:00, Divadlo Hybernia, Praha

Nostalgie a historie, a v té se mi nechce šťourat - takže dneska heslovitě.

Muzikál Galileo Janka Ledeckého, jehož světová premiéra proběhla 15. 2. 2003, pak obnovené reprízy od února 2008 probíhaly na scéně Divadla Kalich. No a po 11 letech se dílo pouze převedlo! na scénu Divadla Hybernia. Nikdo za 15 let neztratil na kvalitně, standartně vtipní a roztomilí Mojmír Maděrič a Ivan Vodochodský v rolích Kardinálů, kteří nesklouzávají k přehrávání, trapnostem, na své party plně stačí a jsou miláčky publika, díky vtipně sepsanému libretu.

Mia – Sabina Laurinová je éterická, stále "mladá", její hlas hladí a báječně se vyjímá v jejich partech zvlášť v duetu s Galileem – Ať nikdy nevyhasnou – je to taková múza. Vzezření napomáhá i kostým.

Galileo Galilei – Tomáš Novotný silný, podmanivý hlas. Na jedné straně se baví se svými studenty, s Marií, s Cosimem. Pak přibývá na vážnosti v boji s církví za svou pravdu, která je oficiálně vzata, uznána za pravdivou.

Ivana Chýlková se představila jako Giana di Medici neztratila nic ze svého charisma a sex-appealu. Role se jí vryla pod kůže, nikterak nevybočuje ani z gest, která dělala tehdy a dnes – mávání rukou za zástěnou na schodech – v ložnici. Krčení rameny – Já jsem tou černou ovcí.

Josef Vojtek do role Inchofera naplno vyzrál. Vynikající výkon, jeho hlasem rezonoval sál, upřel na sebe plnou pozornost a zaslouženě sklízel potlesk. Přísný, urputný, církvi a Bibli zcela oddaný.

Kdežto Petr Kolář jako Giordano Bruno – vcelku průšvih, toporné, bez emocí recitovaný start druhé poloviny představení.

Zvonivý a silný hlas Athiny Langoské v roli Marie, Galileovi služebné, domácí.

Z pěvců pěkně vynikli Petr Kutheil a Jaroslav Parči – konečně se dočkal – dostal prostor pro vyjádření. Trochu mi je líto Lukáše Randáka – hrál hl. roli Alfréda v Plesu upírů a nyní – jen štěky? A taneční výstupy – West Side Story v DJKT. Zde to samé – proč? Není role pro něj? Není vhodný typ? Alespoň neopouští žánr! Snad to jako Che v českobudějovické Evitě spraví.

Company – svižné choreografie a byl jsem nadšen z energie tanečníků, vše naplno dokončovali, neochabovali před dokončením tanečních kroků. Tleskám! Nejvíc mě z tanečníků zaujal Ondra Bohata.

Scénář – napřed Giordano přesvědčován Galileem. Galileo pak přesvědčován spřáteleným papežem.

Tak jak obíhají planety, tak po scéně obíhají 4 kovové věžě. Fungovalo to tehdy na malé scéně, funguje nyní na velké, leč přidanými portály zužená Hybernia, je to na škodu, potenciál je obrovský. Když se sahalo do Hamleta, proč ne do Galilea? Musím vyzdvihnout konečně osvěžení, konečně nějak využitá scéna – nejen statické kulisy. Když už je točna, tak ať se točí! Bravo Cabane! Ty typoroné, statické scény mě již nudí. Zatím mě nikterak nepřekvapila Nová scéna DJKT – má miliony propadel, točnu a co?

Světla – poněkud tmavé nasvícení, na umělce v sólech, duetech pomalu není vidět. Ve věžích světla, která svítí na sólisty, např. Bruna před upálením.

Cena realizace představení? Vše oprášeno – kostýmy, věže, konstrukce s Vitruvian Man – ta už úplně nefunguje – planety se na konci nesrovnali – z 1 planety, rozuměj lampionu se odchlípovalo dno – do očí bijící, teda. Všechno bylo, takže poskládaná stará parta a na jiném divadle odehráno, ale jako by ani 15 let neuteklo. Takové milé vrácení se v čase, kde pokud by to bylo možné, by se udělala tlustá čára a na novo by se mohl ubíhat český muzikál. Která se dal podivnou cestou, podivně lepených příběhů, předělaných hitů, již slyšeného, samozřejmě existují určité výjimky, ale ty se v nánosu šmíry ztrácejí. Obnovená verze nepřinesla nic nového, jen záchvěv nostalgie a časů, kdy byl žánr ještě v pořádku.