Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, 31. 3. 2019, neděle, Divadlo Josefa Kajetána Tyla - Nová scéna, Plzeň

10. repríza muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť v nastudování Divadla Josefa Kajetána Tyla na Nové scéně byla velmi podařená.  Dramaturgovi Pavlu Bárovi se podařilo přenést na scénu představení, které hodně staví na inscenaci realizované na scéně Divadla Jiřího Myrona v Ostravě, kde měl muzikál autorů Andrew LLoyd Webbera a Tima Rice přemiéru 4. 10. 2012. Pro srovnání totožná je osoba režisérky – Gabriely Petrákové, scénografa Ondřeje Zicha, kostýmů Lucie Loosové. Plzeňské představení mělo premiéru 1. 12. 2018, jedná se o velmi barevnou, svěží podívanou, kde scéna je neustále plná dětí a umělci, která v loňském roce oslavila 50 let své existence. Ano, autoři Andrew Lloyd Webber a Tim Rice napsali krásné představení, které se však na naši scénu začalo probojovávat až v posledních letech – plzeňské nastudování je 3.

Scéna Ondřeje Zichy se liší pouze přidáním piktogramů a vytvoření realističtější posmrtné masky faraona od ostravské verze.  Piktogramy jsou umístěny na obou bočních portálech, kde je svisle napsáno „Josef“, při scéně „Brány jsou zamčené“, kdy je Josef uvězněn stojí mřížoví podobného stylu, opět doplněné o piktogramy známé z Facebooku – Like. Je dobré zmínit, že „mříže“ jsou umístěny za sólistou, takže je na něj dobře vidět. V Ostravě byla klasicky mříž vpředu. Ve druhém jednání je děj umístěn do Egypta – Zicha použil masku ala Tutanchamon, která dominuje scéně, tak jako schodiště. Kostýmní výtvarnice Loosová poskytla Vypravěčce bílé šaty s modrým sáčkem, v Ostravě byla vybavena kalhoty a dlouhým fialovým plášťěm. Jelikož je děj zasazen do starozákonní doby – země Kanaánské – autorka z toho vychází a oblékla bratry do jakéhosi volného oblečení, vestičky, šátky kolem pasu, vysoké návleky na nohách – evokující vysoké boty. Nechybí různé pokrývky hlavy připomínajících nízké turbany. Manželky mají černé „burky“. Když se děj přesune do Egypta – zde se nebojí bederních roušek, paruk. Děti mají na začátku černé kraťasy a sukýnky, bílé košile doplněné černou kravatou – evokující školáky anglické školy, přes rameno mají látkovou brašnu, k tomu mají jednobarevné conversky. V druhé polovině mají děti přes košile přetažená jednobarevná basic trika. A jelikož je představení o barevném plášti, dala si výtvarnice velmi záležet – plášť opravdu září barvami, velmi efektní je jeho propojení se scénou, kdy Josef stojí na schodišti a je přes něj přetaženo „nastavení“ pláště – kdy překrývá celé schodiště, účinkující stojí podél točny a tak plášť plnohodnotně roztáhnou, samozřejmě procházejí kolem dokola, Josef se ve středu pomalu otáčí – je to nádherně efektní - i kostým se stává scénou!

A významný podíl má light design – Jakub Sloup – vše nasvíceno jak má, v porovnání s Galileem, kterého jsem viděl začátkem měsícem – bylo vidět vše jak má, Kanaán byl plný „slunce“.

Režisérka velmi dobře pracuje s dětmi – ti jsou nedílnou součástí představení – ať již evokují třídu, která se chce něco přiučit, zároveň volně vbíhají do děje a postavy k nim jednoduše promlouvají. Masu lidí se snažila kočírovat spolu s choreografy – Ladislavem Cmorejem a Simonou Machovičovou – mají dobré nápady – nezapomenu na rolování Benjamina po tělech svých bratrů, nebo „rap“ style pohyby během „Bídný úděl“ –

Hej, vy, žádná lež,

na prodej máme otroka.

Číst, psát umí též.

Naučí vás to do roka.

Vhodně byla zpracováno „Calypso za Benjamina“ v rytmu jamajského reggae.

Zvuk byl dobrý – Tomáš Lorenc, ale problém byl opět se srozumitelností při sborech. 

Hezky byl vymyšlen začátek představení, kdy na obou stranách divadla pod jevištěm stály 2 herečky – učitelky (byly již nasvíceny spotem, u úst měly porty, ano, všímám si, takže to pro mě překvapení nebylo, věděl jsem, že jsou součástí hry), které ještě vyhlížely poslední příchozí a žádaly je, aby si posedaly a ještě také děti – které v tu chvíli scházely po levém schodišti na scénu. Všichni čekají na mladou kolegyni – přichází – Vypravěčka. A začíná se krátké představení o 2 jednáních.

Po Prologu se rozevře opona a zříme Josefa, jak pěje s dětmi „Každý má svůj sen“. Pak se na scéně objeví Jakob a jeho 11 synů + Josef, k synům náleží i jejich manželky. V následujícím čísle „Úžasný plášť“ se Jákob přizná, že nejvíce miloval ženu, se kterou má nejmladšího syna – Josefa. Dozvíme se, že Josef je „Snílek“, kterému se zdají sny a přemýšlí, co by mohly znamenat. Zdá se mu o 11 povadlých klasech a jeho vzpřímeném, pak také se mu zdálo o 11 hvězda, však svoji jasnější. Při písni „Bídný úděl“ – se chtějí bratři Josefa zbavit – házejí jej do studny, nakonec jej prodají za pár stříbrných do otroctví. „Vítej, anděli, v nebi“ – Jakob se od synů dozvídá o domnělé smrti Josefa, jak jej zabilo krvelačné kůzle. Moc pěkné podání vokálů 1 z manželek. Dále se děj odehrává ve starověkém Egyptě.

Objevuje se obtloustý Putifar a jeho 3 úřednící –neustále se pošťuchují. Josef zde pilně pracuje, čehož si Putifar všimne – nechá jej jmenovat správcem všeho – Josef tak jeho přičiněním buduje svou kariéru.

Paní Putifarová má ráda milostné pletky, a i přes Josefovo odmítání, jej svádí, svléká, je jen v bederní roušce… oba jsou přistiženi Putifarem, a tak Josef stále propadá na dno – je sám, v cizí zemi, a ještě ve vězení. „Brány jsou zamčené“ je sólovou písní Josefa, která se Pavlu Klimendovi velmi povedla. A při písni „Josefe, vstávej“, která je závěrem 1. jednání, se Josef seznámí s Pekařem a Číšníkem, kteří mu vyjevují své sny.

2. jednání obsahuje 14 pěveckých výstupů. Opět začínáme nástupem dětí, kdy je Vypravěčka, spolu s Ředitelkou – Stanislavou Topinkovou Fořtovou a Kantorkou Hanou Spinethovou, vede po levém schodišti na scénu a zároveň se žáků ptá, zda-li ví, kdo byl Faraon.

„Egyptský Bůh“ – Vypravěčka popisuje, jak to v Egyptě chodilo, kdo je Faraon. Pak se otevře opona a vidíme monumentální masku ala Tutanchamon – opět ploše, nechybí odkazy na typické egyptské malby. Scéně dominuje schodiště. Výstup „Ubohý Faraon“ – Vypravěčka prozradí, že Faraonovi se zdál sen, a že právě Číšník ví, o chlapovi, co bručí ve vězení, a mohl by výklad snu znát. Následuje „Píseň Faraona“ – kde vládce zpívá o svém snu. Sen je objasněn – Josef se zamyslel a sen vyložil Faraonovi, že 7 tučných a hubených krav značí uvedený počet let nadbytku a hladovění. Během písně „Mě trefí šlak!“, jsou Josefovi sňaty okovy je Faraonem jmenován náměstkem. Dále se v představení objevuje píseň „V srdci tvém jsem dnes král“, která tu je spíše písní pro „hvězdu“, v neděli hrál Petr Vondráček, kterému lazení postavy Faraona do role Elvise Pressleyho výborně sedne. Osud Josefa je jasný, ale co jeho bratři? „Vstříc prázdným dnům“ Šiméon a další Jákobovi synové – zpívají o bídném životě, po odchodu Josefa, skončil jejich čas úžasných dnů – píseň je laděna do podoby francouzského šansonu – Radek Antonín Schejbal se o to velmi úspěšně snaží. Vidíme jisté hříčky s výslovností, kdy jej ostatní bratři opravují.

„Bratři míří do Egypta“ – moc hezky zpracováno, pěkné choreografie – hladoví a zoufalí bratři dojdou do Egypta, netuší, že prosí Josefa o pomoc. Josef je však pozná a rád si je dneska vychutná – vrací se ke svému původnímu snu – o jedenácti povadlých klasech, tedy zbídačelých bratrech. Rád jim pomůže, avšak nastraží past.

Během písně „Kdo to byl?“ se Josef snaží bratry nachytat, a tak podstrčí nejmladšímu – Benjaminovi – pohár a osočí jej z krádeže – je znát, že se bratři poučili a nechtějí, aby byl nevinný Benjamin uvězněn – místo něj by rádi obětovali sami sebe – „Calypso za Benjamina“. A blížíme se k závěru písní „Josef, Josef!“ a nakonec jsme svědky shledání se Jákoba se svým „ztraceným“ synem „Jákob v Egyptě“.

Na představení navazuje finále „Každý má svůj sen“, které je zpíváno všemi aktéry, prostor je však také dán dětem – členům Muzikálového studia DJKT, kdy musím vyzdvihnout velmi pěkně zazpívanou píseň „Brány jsou zamčené“ Jakubem Průchou, ke kterému se přidávají i ostatní děti. Ano, děkovačka je poněkud delší, asi z důvodu, když už jdu do divadla, tak ať tam nějakou chvilku pobudu a hlavně, aby se také rodiny dětí namlsaly tím, že vidí své ratolesti na scéně.

Hodnocení účinkujících.

Vypravěčka - Kateřina Falcová je vhodně obsazena, má pěkný vzhled a hlas, učitelka, jakou by si každý jistě přál.

Josef – Pavel Klimenda – mladý, uvěřitelný, hlasově naprostá pohoda, zpívá s přehledem, herecký projev výborný.

Jákob + Pufifar – Roman Krebs – starý člověk, pouze sedí, jako Putifar – postává a kouká do spisů.

Rúben + Číšník – Jozef Hruškoci – nepřehlédnutelný, hlavně v roli Číšníka, hraje s publikem – výborný.

V dalších rolích vystoupili - Šimeón – Radek Antonín Shejbal, Lévy / Druhý vězeň – Martin Šefl, Neftali – Pavel Režný, Isachar – Adam Rezner, Ašer – Lukáš Hlavatý, Dan – Tomáš Zbranek, Zebulón – Jan Veselý, Gád / První vězeň – Martin Holec, Juda / Pekař – Lukáš Ondruš – nepřehlédnutelný, Benjamin – Ondřej Kurna.

Všichni, jako celek, působili velmi dobře, bylo zajímavé vyhlédnout si konkrétní osoby – např. Ondruš, Holec, Režný – báječní – jak hráli spolu, jak na sebe reagovali, jak komunikovali s diváky atp.

Nepřehlédnutelný byl Juda – Lukáš Ondruš – odzpíval Calypso za Benjamina (ala Jamajka) – Lloyd Webber se pustil širokého rejstříku – typické karibské rytmy – steal drum. V představení se dá zaslechnout tóny z Fantom opery, nebo také z Cats.

Petr Vondráček je velmi vhodně obsazen, rock´n´roll má v krvi – styl mu absolutně sedí. Ale co se týká role Faraona – chybí tam jistá nadřazenost, možná více se zaměřit na mimiku, gesta.

Madam Putifarová / ředitelka školy – Stanislava Topinková Fořtová, Manželka Zebulóna / Apache, tanečnice: - Charlotte Pščolková. Manželky dalších Josefových bratrů: KRISTÝNA BEČVÁŘOVÁ, SOŇA HAVLÍČKOVÁ BORKOVÁ, KLÁRA JELÍNKOVÁ, TEREZA KOŽELUHOVÁ, TEREZA MACHOVÁ, EVA STAŠKOVIČOVÁ, VIKTORIE TANDLEROVÁ, LUCIE ZVONÍKOVÁ Swing - manželky: KAROLÍNA TOTHOVÁ Kantorka: HANA SPINETHOVÁ Tanečnice: členky baletu DJKT Děti: Muzikálové studio DJKT a hosté (SÓLO Jakub Průcha)

Závěr.

Příběh o milovaném chlapci, kterému bratři spolu se svými ženami švagrové závidějí Jákobovu přízeň, příběh o jeho vystrnadění a jeho cestě pouští, životu Putifarova úředníka, vězně až po jeho zářivou hvězdu – jak vidí ve svém snu – faraonova správce.

Představení je vhodné pro celou rodinu, menší děti jistě zabaví pěkná hudba, barevná scéna a snesitelná délka představení dvě ¾ hodinová jednání.