Mamma Mia! - 17. 10. 2015, 14:00, Kongresové centrum Praha

RECENZE - Mamma Mia! utopená v KCP.

Děj muzikálu: Sophie se vdává! Avšak neví, kdo je jejím otcem, proto na základě deníku své matky, Donny, zasílá 3 dopisy potenciálním otcům – architektu Samovi, dobrodruhu Billovi a bankéři Harrymu. Na svatbu přijíždějí postupně kamarádky Sophie – Lisa a Ali, a také Donniny staré známé – milionářka Tanya a spisovatelka Rosie.

V předvečer svatby, který zahájí „Donna a Dynama“ se postupně Sophie více seznamuje se svými potencionálními otci a každý z nich je nakonec přesvědčen, že právě on je její pravý táta. Sophie však pány zklame tím, že jim oznámí, že ji k oltáři povede Donna a nakonec začne, spolu se Skyem, o svatbě pochybovat, důvodem je, že si nemyslí, že se plnohodnotně poznali.

Donna nemůže pobyt všech tří mužů skousnout, ale během představení se dozvíme, že stále miluje Sama a ani jemu není Donna lhostejná. Představení končí sice neurčením otcovství, všem třem mužům to nevadí, každý by rád vlastnil třetinu Sophie. Nakonec se provdá Donna za Sama. Bill a Rosie se rovněž sblíží a Harry přizná, že je gay. V závěru vidíme loučení Skye a Sophie, s Donnou a Samem, při odchodu na cestu kolem světa.

Scéna – kámen úrazu představení, sice je funkční, avšak na prostor scény je ABSolutně nevýrazná! Tleskám, že nejsou použity žádné zbytečné a kýčovité dotáčky, ale prostor KCP je opravdu velké sousto. Na můj vkus jsou kulisy malé a klidně by se daly použít na zájezdová představení po divadlech v republice a věřím, že by to mělo neskutečný úspěch. Otočné pruhy, které tvoří „pozadí“ scény tak jen tak tak dopomáhají navodit ten správný dojem. Prázdnotu scény by tak měly vyplnit výkony účinkujících, ale.

Kostýmy – jsou naprosto vhodně zvolené, k ději a místu se naprosto hodí, v tom nevidím žádný problém a Šolcova práce je opět zvládnuta naprosto s přehledem.

Choregorafie – musím vyzdvihnout, že celkové oživení představení bylo způsobenou právě prací Ivany Hannichové a Tomáše Smičky a díky tomu, dostal závěr I. části život, spád (Gimme! Gimme! Gimme! & Voulez-Vous).

Hlavní představitelku Donnu v sobotu ztvárnila Alena Antalová. Herecky jistá, pěvecky výborná. Její příjemné vibratto bylo příjemným zpeštřením interpretovaných sólových písní, obzvlášť při „The Winner Takes It All“ (Vítěz vyhrává, ten druhý prohrává – poněkud zvláštní, ale to je nejspíš záležitost licence, s „podivností“ textů se tudíž musíme smířit. Ono je to na druhou stranu těžké pracovat s ustálenými výrazy – Mamma Mia, Money, Money, Money, S.O.S., Dancing Queen, etc.)

Donninu dceru výborně zazpívala Hana Holišová, již při Prologu, bylo jasné, že Holišová je dobrou volbou, silné bylo „Slipping Through My Fingers“, problém jsem měl trochu s jejím herectvím, promiňte, ale těch jednadvacet let jí opravdu nevěřím a její „výkřiky“ typu „jupí“, „jé“ byly poněkud kýčovité.

Divácky vděčné role Rosie a Tanyi byly svěřeny Haně Křížkové a Adéle Gondíkové. Křížková si roli naprosto užívá a je to na ní vidět, diváci ji milují. Rosiin zpěv byl naprosto jistý, přesvědčivý a „Take a Chance on Me“ bylo jejím silným hlasem dokonale zazpíváno. Naproti tomu „zpěv“ Gondíkové je špatný, herecky to však zachraňuje, je to výborná komička, čímž se naprosto dobře doplňuje s Křížkovou. Otázka je, koho napadlo obsadit do role, která má sólovou píseň!!! „Does Your Mother Know“, nezpěvačku. Ale paní Adéla by měla mít dostatek soudnosti na to, aby s tím před lidi vylezla.

Tři domnělé otce představili – Sam – Jiří Langmajer, Harry – Pavel Vítek, Bill – Petr Kolář. Z těchto 3 mušketýrů je suverénním vítězem Jiří Langmajer, jehož herectví nepotřebuje komentář, zpěv je o něco horší, ale své party uzpívá, jen potřebuje čas na rozezpívání, úvodní tóny nejsou zrovna lichotivé. Vítkův Harry poněkud přehrával a o výkonu Koláře, jako Billa nelze pomalu ani, co napsat. Zpěvák – v roli nezpívá, má činoherní úlohu. Ano najměte herce, ať zpívají a zpěváci, ať hrají, ale i to je muzikál! Jejich příchod na jeviště v činoherní části je poněkud nudný a tempo vázne.

Skyem, mladým Sophiininým snoubence, se odpoledne role zhostil Jan Kopečný. Pěvecky i herecky jistý. Oceňuji, že spolu se Sophií se přidávají suverénně k taneční company.

Role přítelkyň Sophie zvládly Barbora „Lisa“ Skočdopolová a Kateřina „Ali“ Klausová. Údržbáře a Skyovi přátele zahráli Radim „Eddie“ Pátek a Martin „Pepper“ Hubeňák. Zvlášť se musím vyjádřit, k Hubeňákovi, který Peppera při „Does Your Mother Know“ sehrál naprosto dokonale.

Otázka je, zda a jak majitelé licence posuzovali obsazení jednotlivých rolí, nakolik byla volnost v tvorbě scény, kostýmů. Hudba je daná, děj také, avšak v prostoru Kongresového centra Praha se představení Mamma Mia! poněkud ztrácí. Problémem je také zvuk, kdy v některých chvílích „sbory“ přeřvávali sólisty a slabé výkony, byly zakrývány rozpleskáváním publika. V jednu chvíli jsem přemýšlel nad tím, zda jsem na muzikálu – divadle, nebo na koncertě. A poněkud rozpačitě působila, po děkovačce, výzva k přispění na pejsky.

Avšak na druhou stranu je perfektně zvládnutá marketingová komunikace celého projektu. Představení plní spoustou známých tváří – což je v ČR tahákem pro řadu lidí. Známý a jednoduchý příběh láká k divákovu „vypnutí“ a zabavení se.

Televizní reklama, která je ještě podpořena spoluprací s firmou vyrábějící preparáty na posílení kloubů, ve své reklamě na muzikál rovněž odkazuje. Internet je samozřejmostí – bulvární články, pravidelné informace na Facebooku. A v neposlední řadě je dále tlak vyvíjen přímo v místě konání - selfie pointy, candy boys, merchandising, etc. Marketing z představení dělá něco exkluzivního, což bohužel není. Ale je potřeba poděkovat producentům, že představení „koupili“, dovezli jej do ČR, než aby se dali cestou vlastní tvorby a obrovská poklona patří nápadu, na místo umístění – což se týká hlavně kapacity sálu, který byl tak zhruba z 90% vyprodán. Gratuluji.