West Side Story, 29. 12. 2018 - 14:00, Divadlo J.K.Tyla Plzeň - Nová scéna

01.01.2019 16:20

Známý příběh na motivy Shakespearova Romea Julie stále funguje, příběh plný nenávisti, bojůvek, špičkování, lásky, mladické hlouposti a naivity, boje o své místo na slunci to je muzikál WEST SIDE STORY, jehož autory jsou Jerome Robbins – původní koncept, Arthur Laurents – libreto, Stephen Sondheim – původní texty, české texty jsou dílem Jiřího Joska. Živá hudba na Nové scéně plzeňského DJKT pod taktovkou Kryštofa Marka svižně šlape. Plně si ji vychutnáte ve výstupech bez zpěvu – obzvlášť při Předehře a scéně Plesu – kde se mísí styly – blues, promenády, mamba, cha-cha, první náznaky písně Maria atd.

Hudbu, jež napsal Leonard Bernstein musí jít v hodnoceném představení ruku v ruce s taneční koncepcí režiséra Lumíra Olšovského a choreografa Lukáša Vilta. Tanec je pro tento muzikál velmi příznačný, tak jako pěvecké výšky. Taneční složka představení na nás začíná působit už od prvního setkávání se s jednotlivými protagonisty – partami – „Předehra“, postupně všichni vbíhají na jeviště, potulují se kolem, poflakují, provokují se, prochází středem scény, podél plotu atp. – velmi povedené. Scéna Plesu spolu s Předehrou kladou důraz na souznění hudby a tance a i přes délku těchto výstupů choreografie nenudí a značné množství členů company tak zcela zaplňuje scénu a dává obrazům energii. Očekával jsem u výstupu „Amerika je Amerika“ větší razanci, přesnost, čekal jsem to jako pomyslný vrchol, ale působilo to unaveně, umělci snad neměli po Vánocích síly (30. repríza)?! Nevím, tady jsem byl dost zklamán.

 

Setkáváme se 2 skupinami mladíků – Tryskáčů – Newyorčanů vedeni Riffem a Žraloky, které vede Bernardo – skupina Portoričanů. Neustále mezi sebou vyvolávají šarvátky. Riff požádá o pomoc mladíka, kamaráda Tonyho, který vypomáhá v bistru u Doktora. Tony se tak objeví na taneční zábavě, kde se oba gangy nepřestávají osočovat. Tony zde však zahlédne velmi půvabnou dívku – Mariu – sestru Bernarda. Po zábavě si obě skupiny dohodnou podmínky souboje a ani policejní varování na nastalé situaci nemohou nic změnit.

Tony se setkává s Mariou pod jejím balkonem, Maria jej pak žádá, aby rvačce zabránil. Tony se o to následující den pokusí, zmlátí ho, a před jeho očima Bernardo – vůdce Portoričanů – zabíjí Riffa, jeho věrného kamaráda. Tony se rozzuří, vrhá se na Bernarda a nechtěně jej zabije – všichni prchají pryč, Tony za Mariou.

Zpráva o vraždě Bernarda se dostane i k Marii, ale přesto se snaží Tonyho uklidnit a chce jej i přesto chránit. Tony však odchází, aby se skryl, a oba se zapřísahají láskou. Dolores chce předat vzkaz Tonymu od Marii, ale osazenstvo bistra na ni útočí a ona si uvědomí, že jsou vážně hrozní a zatají tak zprávu od Marii, místo toho řekne, že je mrtvá. Na místo Bernarda nastoupí nový vůdce, ten však Tonyho najde a dřív než mohou Tryskáči vůbec něco dělat, před všemi jej zastřelí. Tony umírá v náručí své milované a až nyní se oba gangy usmiřují a uvědomují si naprosto zbytečnou tragédii.

 

Scénu vytvořil Dragan Stojčevski – celý děj se odehrává na basketbalovém hřišti newyorského vnitrobloku, který je lemován plotem, po stranách jsou 4 pohyblivé moduly, které mají nahoře plošinu. Snadným transportem - členy company – odpadají tak zdlouhavé zatmívačky, část plotu se dá i zneprůhlednit deskou a tak se mění prostředí na bistro u Doktora, zatažením závěsů se tak hřiště promění v taneční sál. Moduly také mohou vytvořit pokoj Anity, resp. její balkon – velmi pěkně vymyšleno. Co se týká balkonové scény – velmi intimní, hravé, Pavel Režný, jako Tony tak snadno na balkon vyleze a může se tak s Mariou líbat. Scénické ztvárnění jde ruku v ruce s osvětlením, které je vcelku velmi úsporné, nijak se se září nepřehání, což je občas na škodu, na hlavní dvojici není často vidět.

 

 

 

Za zmínku ještě stojí kostýmy Kateřiny Bláhové, která se snažila obě skupiny odlišit – Portorikánci jsou laděni do tmavých barev s různými červenými dolňky. Tryskáči mají barevná trika s límečkem, košile, jeansy, větrovky, které vtipně mohou využít jako křídla t/Tryskáčů.

 

Hlavní roli Tonyho odehrál Pavel Režný. Pan Režný byl herecky velmi přesvědčivý, pěkné bylo „Kdo ví“, píseň „Maria“ předvedl velmi krásně, chválím echo „Maria“ od členů Tryskáčů na odchodu, s naprostou lehkostí a elegancí, naprosto kouzelný byl při balkonové scéně, kde mu zdatně sekundovala Maria Kateřina Falcová, která je velmi dobrá herečka, což předvedla nejen zde, ale také v závěru s pistolí při sobě. Ona sama prochází určitým vývojem – zamilovanost, oddanost, zoufalství. Je však také výborná zpěvačka, party Marii jsou psané dost vysoko a poradila si s tím - „Jsem hezká“. A hlavně celkově nevyznívá jako nudná hodná holčička, je vidět, že je to temperamentní Portorikánka. U obou musím ještě vypíchnout scénu „žádosti o ruku“, kde si vystačí krásně s kostýmy v krámku pro nevěsty, kde ona pracuje. Dále chválím jejich „Jdem tmou“ – velmi romantické, dojemné.

Temperamentní Anitu předvedla Soňa Hanzlíčková Borková, role jí sedla a byla naprosto uvěřitelná. Jejího bratra – vůdce party Žraloků odehrál Ondřej Černý – velmi temperamentní, opravdový vůdce, škoda, že však v představení nemá výraznější výstupy. Šéfa druhé party – Tryskáčů odzpíval, odtančil a odehrál Petr Ryšavý, který má v porovnání s Černým podobnou úlohu, ale větší rozsah výstupů.

Dále vystoupili - snoubence Anity – China – hrál Adam Rezner. Doktor – Roman Krebs – chápající člověk, který dává k dispozici prostory svého bistra a evidentně nerad sleduje, jaké problémy mezi sebou obě skupiny mladíků rozdmýchávají.

Další výraznější rolí je Seržant Krupke, kterého nastudoval Martin Šefl  a v roli inspektora Schranka se představil Radek Antonín Shejbal - který je naprostý opak Doktora, nesedí v koutě, naopak ještě svými poznámkami jen konflikty rozdmýchává.

Dále vystoupil Václav Kolář – jako Rukavička – na plese vyzíval všechny do kola, blbý bylo, že mu zkolaboval port a nebylo jej slyšet, ale nic podstatného stejně neřekl. Hlavně nechápu, že nikdo nebyl schopný při této davové scéně odběhnout pro handku… Venuše Zaoralová Dvořáková se v první polovině jen mihne, ztvárnila roli Matky Marii a Bernarda – Olšovský jí však dal prostor v 2. části, kdy zazpívá píseň „Jednou“, po smrti Bernarda – která byla v jejím podání dojemná, emotivní a režisér tak nemusel řešit výšky Marii a Tonyho, otázkou je však, co je pravým důvodem, snad, že trochu chyběla lítost nad ztrátou Bernarda? Věřím, že jak Falcová s Režným „by to dali“.

 

Rozsáhlá company velmi dobře na sebe reagovala, nebyla pouhým „křovím“, „tím černým vzadu“, jejich celková úloha je neodmyslitelná a dobrá, ale zdálo se mi, že s přibývajícím časem jejich účast opadá. Výrazněji se zde předvedli hlavně členové Tryskáčů – Pruďas Lukáš Ondruš – zvlášť ve výstupu Seržant Krupke, kde se více projevil i Pavel Klimenda jako Prcek. Výstup je jistým odlehčením představení, ale zároveň znázorňuje, že ani smrt těmito hloupými dětmi neotřese. Nebo Čára – Michaela Novotná, která se neustále snažila mezi pánské osazenstvo skupiny Tryskáčů dostat, což však pro její pohlaví bylo nemyslitelné.

Dále se představili:

Arab – Tomáš Smička, Bourák – Richard Pekárek, Bingo – Ondřej Král, Dýzl – Lukáš Randák, Gibson – Petr Faltus, Graziella – Kristýna Bečvářová, Velma – Natálie Laštovičková, Minnie – Tereza Koželuhová (Petra Valešová), Clarice – Kateřina Steinerová, Pauline – Barbora Selešiová,Čára – Michaela Novotná – výrazná

Pepe – Jan Hanny Firla, Indio – Martin Holec, Luis – Lukáš Vilt, Juano – Ondřej Kudrna, Rosalia – Kateřina Herčíková, Consuela - Diana Velčická, Teresita - Marianna Polyaková, Francisca - Pavlína Palmovská, Estella - Charlotte Pščolková, Margarita - Klára Tomanová, Anxious – Michal Lenner, Nibbles – Martin Klapil.

 

ZÁVĚR

Povedené představení plné známých melodií má energii dodanou spoustou mladých tváří, které na sebe reagují, taneční výstupy však v jejich závěrech působily unaveně. Bravurní byly výkony hlavních představitelů.

Zklamáním byl nevyužitý potenciál Ameriky a navíc dámám nebylo vůbec rozumět, ano spolu s vypadlým portem Koláře má divadlo problémy se zvukem.

Ještě přisvítit sólisty – jinak nějaká překvapení, co se týkají využití moderních jevištních technologií, kterými je Nová scéna prošpikovaná, se nekonalo – nebylo využito nic.

V II. části mě velmi zaujal výstup „Seržant Krupke“ Tryskáči se toho velmi dobře zhostili, kluci plynule přecházeli z role do role – vyzdvihuje Lukáše Ondruše a Pavla Klimendu.